STÁTNÍ SPRÁVA VE VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ

Úkolem státní správy na úseku vodního hospodářství je naplňovat za všech okolností zákonný požadavek služby veřejnosti. Základními zákonnými normami na úseku vodního hospodářství jsou s účinností od 1. ledna 2002 vodní zákon (č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a zákon o vodovodech a kanalizacích (č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Státní správa ve vodním hospodářství je organizována jako třístupňová. Výkon této správy je zákonem svěřen vodoprávním úřadům na úrovni obecní (obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností), krajské (krajské úřady) a ústřední (ministerstva). Na území vojenských újezdů je pak tato činnost zajišťována újezdními úřady. Státní správa ve vodním hospodářství zahrnuje především postupy vodoprávních úřadů, jejichž cílem je vydávání rozhodnutí, jimiž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jimiž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá, a dále postupy směřující k nucenému výkonu povinností vyplývajících se správních aktů, případně jiných forem správní činnosti. Vodoprávní úřady při své činnosti zohledňují především požadavky na ochranu povrchové a podzemní vody, podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha, bezpečnost vodních děl, ochranu vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů či zabezpečení kvalitního rozvoje, výstavby a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě.

Státní správu ve vodním hospodářství vykonávají vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí. Vodoprávními úřady jsou

• obecní úřady
• újezdní úřady na území vojenských újezdů
• obecní úřady obcí s rozšířenou působností
• krajské úřady
• ministerstva jako ústřední vodoprávní úřady

Obecní úřady

• rozhodují ve věci obecného nakládání s povrchovými vodami, nejde-li o vodní toky tvořící státní hranice,
• rozhodují o odběrech povrchových a podzemních vod a jiném nakládání s vodami pro potřeby jednotlivých domácností mimo vypouštění odpadních vod, o povolení vodních děl, která s tímto nakládáním souvisejí,
• rozhodují o ostatních vodohospodářských náležitostech týkajících se vodních děl, kdy jim přísluší je povolovat,
• vydávají souhlas ke stavbám jednotlivých budov a k terénním úpravám v záplavových územích vodních toků neovlivňujícím odtokové poměry,
• vyjadřují se v případech, v nichž jsou příslušné k udělení povolení nebo souhlasu.

Újezdní úřady

• rozhodují na území vojenských újezdů v rozsahu potřeb zajištění obrany státu a výcviku ozbrojených sil,
• nepřísluší jim rozhodovat ve věci poplatků ve vodním hospodářství a ve věci sankcí za porušování povinností uložených zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách ve znění pozdějších předpisů.

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

Vykonávají působnost, která podle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách ve znění pozdějších předpisů, přísluší vodoprávnímu úřadu, pokud ji tento zákon nesvěřil jiným orgánům.

Krajské úřady

• vyjadřují se ke stavbám, které mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit nakládání s vodami, ochranu vod, ochranu před povodněmi a ve věcech, které si vyhradí,
• rozhodují ve věcech hraničních vod po projednání s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí, popřípadě i s Ministerstvem vnitra, pokud má rozhodnutí vliv na průběh státní hranice,
• za mimořádných okolností (povodně, sucho, havárie) v případech přesahujících území obce s rozšířenou působností nebo možnosti této obce mohou činit opatření,
• spolupracují s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při pořizování plánů oblastí povodí,
• ukládají opatření ve veřejném zájmu v případech nutných ke zlepšení stavu vodních útvarů,
• kontrolují provádění technicko-bezpečnostního dohledu nad vodními díly, která povolují,
• rozhodují o zařazení vodních děl do kategorií z hlediska technicko-bezpečnostního dohledu, pokud si to vyhradí
• stanovují způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních,
• připravují ve spolupráci se správcem povodí podklady pro určení správce drobného vodního toku,
• povolují vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění větších nežli 10 000 ekvivalentních obyvatel,
• povolují vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvláště nebezpečných nebo nebezpečných látek do vod povrchových,
• povolují čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a jejich následné vypouštění buď do vod podzemních nebo povrchových,
• povolují vzdouvání a akumulaci povrchových vod v nádržích o celkovém objemu větším než 1 mil. m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m nade dnem základové výpusti,
• na návrh správce povodí stanovují rozsah záplavových území významných vodních toků,
• rozhodují v pochybnostech o tom, zda se jedná nebo nejedná o povrchové nebo podzemní vody, či o tom, zda jde o vodní tok,
• vydávají vyjádření v případech, kdy jim přísluší vydávat povolení nebo souhlas,
• povolují výjimky při použití závadných látek,
• povolují vodní díla umožňující nakládání s vodami, o kterých rozhodují,
• v případech, kdy jim přísluší povolovat vodní díla, rozhodují i o ostatních náležitostech týkajících se těchto děl,
• schvalují manipulační, případně provozní řády vodních děl, která povolují,
• stanovují způsob a podmínky pro vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních,
• stanovují území určená k rozlivům povodní.

Ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad

Ministerstvo zemědělství

Vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu, není-li zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách ve znění pozdějších předpisů stanoveno jinak.

Každý rok vydává Ministerstvo zemědělství „Souhrnnou zprávu o správně-právních aktivitách odboru státní správy ve vodním hospodářství a správy povodí“, které jsou k dispozici na webových stránkách tohoto ministerstva:https://mze.gov.cz/public/portal/mze/voda/statni-sprava-ve-vh/ustredni-vodopravni-urad

Ministerstvo životního prostředí

Vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod :

• plánů v oblasti vod z hlediska vlivu na životní prostředí,
• chráněných oblastí přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů, citlivých a zranitelných oblastí,
• stanovuje opatření ke zlepšení jakosti povrchových vod využívaných ke koupání,
• společně s Ministerstvem zemědělství stanovuje povrchové vody, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, ochrany jakosti povrchových nebo podzemních vod, zneškodňování havárií a odstraňování jejich následků,
• ochrany před povodněmi,
• poplatků za odběr podzemních vod a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních,
• řízení Českého hydrometeorologického ústavu, České inspekce životního prostředí a řízení základního a aplikovaného výzkumu v oblasti ochrany množství a jakosti vod,
• plnění úkolů vyplývajících ze vztahu k Evropským společenstvím v oblasti ochrany vod, podávání zpráv o plnění směrnic Evropských společenství, koordinuje zavádění legislativy Evropských společenství v oblasti vod,
• koordinace plánů v oblasti vod a programu opatření v rámci mezinárodní spolupráce v oblastech povodí Labe, Dunaje a Odry.

Ministerstvo zdravotnictví

Vykonává ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech stanovení povrchových vod využívaných ke koupání. 
O zákazu koupání v povrchových vodách rozhoduje Krajská hygienická stanice (nejde o správní řízení, zákaz se zveřejní na úřední desce obecního úřadu s rozšířenou působností a úředních deskách všech obcí tvořících jeho správní obvod).

Ministerstvo dopravy

Vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech užívání povrchových vod k plavbě.

Ministerstvo obrany

Vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech působnosti újezdních úřadů.

Česká inspekce životního prostředí

České inspekci životního prostředí přísluší dozor nad dodržováním povinností uložených zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách ve znění pozdějších předpisů, zejména jde o:

• nakládání s povrchovými a podzemními vodami

• ochranu povrchových a podzemních vod včetně ochrany při provozování plavby a při haváriích z hlediska jakosti vod,

• vodní díla určená ke zneškodňování znečištění v odpadních vodách nebo k jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních,

• ochranu vodních poměrů a vodních zdrojů,

• uvádění vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních do souladu s požadavky zákona v případech vyžadujících zvláštní pozornost,

• ukládání odstranění a nápravy zjištěných nedostatků, případně nařízení zastavení výroby nebo jiné činnosti, pokud závažným způsobem ohrožuje veřejný zájem a životní prostředí až do doby odstranění nedostatků popřípadě jejich příčin,

• spolupráci s vodoprávními úřady,

• vedení centrální evidence havárií

• dozor nad dodržováním ustanovení o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových znečišťovateli, kontrolní zjišťování jakosti a množství vypouštěných odpadních vod včetně zjišťování zdrojů znečišťování.

Základní zákonné normy

Základními zákonnými normami na úseku vodního hospodářství jsou:

• Vodní zákon (zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů),

• Zákon o vodovodech a kanalizacích (zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonu, ve znění pozdějších předpisů.

Obě základní vodoprávní normy nabyly účinnosti k datu 1.1.2002.

Právní normy vytvářejí základní právní rámec pro činnosti vykonávané na úseku vodního hospodářství. Jejich základní úprava je podrobně specifikována ve více než 20 prováděcích právních předpisech.